Symbol jara i plodnosti
Velikonoce mají silnou symboliku právě pro křesťany. Tento svátek ale slaví i lidé, kteří nejsou věřící a zkrátka jen dbají na tradice a zvyky našich předků. Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, to znamená, že se slaví každý rok v jiném čase. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben. Velikonoce milují děti, rodiče i prarodiče a každý si v těchto svátcích najde to své. Na rozdíl od Vánoc nejsou tak medializované a jde spíše o oslavu jara, loučení se se zimou, tvoření, pečení a užívání si rodinné pohody a prvních slunečních paprsků.
Velikonoce připadají vždy na neděli, která následuje po prvním jarním úplňku. Pokud tento úplněk vychází na neděli, Velikonoce se slaví až o týden později. Proto každý rok vychází tento svátek na jinou dobu, vždy v rozmezí od 22. března do 25. dubna. Toto datum ustanovila církev v roce 325.
Letos vychází Velký pátek na 7. dubna a Velké pondělí oslavíme 10. dubna. Oba tyto dny jsou státní svátky. Není divu, že mnoho rodin využije toto období volna k první návštěvě chaty, nebo vyrazí s rodinou na menší dovolenou či alespoň výlet.
Velikonoce jsou z pohledu křesťanství spojovány se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista. Protože se slaví krátce po jarní rovnodennosti, mnozí lidé se domnívají, že jejich původ není pouze církevní, ale také pohanský.
Jaké zvyky a tradice patří k Velikonocům?
K Velikonocům se váže celá řada tradic a zvyků, které baví děti i dospělé. Je hezké, že i v moderní době, ve které žijeme, stále většina rodin mnoho z těchto tradic zachovává a předává dalším generacím. Pojďme si připomenout ty nejoblíbenější zvyky, bez kterých si většina z nás nedokáže Velikonoce představit.
Barvení vajíček
Vajíčka jsou s velikonočními svátky neodmyslitelně spojena. Vejce jsou hlavním symbolem Velikonoc. Patří k nim také kuřátka, která značí nový život i jarní svěžest.
Vajíčka se buď uvaří natvrdo, nebo se vyfouknou a poté nabarví. Ozdobeným vajíčkům se říká kraslice a techniky barvení jsou různé. Můžete je obarvit koupenými barvami na vajíčka, nálepkami, pomalovat temperami, voskovkami, nalepit na ně nálepky, lístečky, někteří si dokonce i barvy připravují samy, například z řepy či cibule. Zkrátka fantazii se meze nekladou. Vyfouknutá ozdobená vajíčka obvykle slouží jako dekorace, vajíčka uvařená natvrdo se pak rozdávají koledníkům.
Dětem se často kupují také čokoládová vajíčka, která jim můžete schovat na zahradě a děti je budou hledat. Nebo je můžete rozdávat koledníkům místo klasických vajíček. Ti, kteří rádi mlsají, je možná ocení více než ta barvená.
Velikonoční vajíčka navíc poslouží i jako pochutina, můžete si s z nich udělat výborný vajíčkový salát nebo pomazánku. Dříve se využívaly i vaječné skořápky, které naši předci rozházeli po zahradě, aby do domu nelezli mravenci.
Velikonoční beránek, mazanec a jidáše
Pokud rádi pečete, pak si na Velikonoce upečte tyto tradiční dobroty. Možná budete mít recept ještě od maminy nebo babičky. Beránek symbolizuje čistotu, nevinnost a poslušnost. Mazanec patří k Velikonocům stejně jako k Vánocům vánočka. Připravuje se ze stejného těsta jako vánočka, jen tvarově vypadá jinak, je to spíše takový bochánek. Jidáše zase svým tvarem připomínají provaz, na kterém se oběsil Jidáš poté, co zradil Krista.
Pomlázka
Málokdo si umí Velikonoce představit bez tradiční pomlázky, kterou chlapci vyšlehají dívky na Velikonoční pondělí. Tato tradice sahá až do středověku. Šlehání pomlázkou symbolizuje zdraví a krásu. Na oplátku dostávají vajíčka, ale také různé sladkosti a dospělí často i štamprli alkoholu.
Naše tipy:
Koledníky můžete potěšit kromě vajíček například těmito výbornými belgickými sušenkami.
A těm starším můžete dát ochutnat panáka z této sady degustačních likérů.